Kapitola I. - idioti vstávaj brzo

23. září 2008 v 20:53 | Siriusshe |  Objevená síla
Ha ! první kapitoláá,no...není nic moc ale snažila sem se !!

Jakmile i s těmi blbci v kočáru (i s Blackem který nás po chvilce vystrašil svým náhlým objevením zpod sedadla….teda lekla sem se jenom já,oni o něm asi věděli,fakt úžasní týpci !) se vyhrabu z kočáru jako první a zdrhám od nich,nemám je moc v lásce skoro mi přivodili infarkt!Nějak se mi to nedaří páč sou mi pořád v patách a pořád na mě volají něco jako třeba : Hej ty tam co si s náma jela v kočáře!pojď sem!
Teprve až řeknou že sem si tam něco zapomněla tak se otočím a jdu k nim a s nezájmem se na ně dívám co sem si tam 'zapomněla' a pak zjistím že to bylo něco…důležitého.Drží v ruce můj užasnu balíček který je naštěstí ještě v něčem co se podobá sáčku,takže doufám že se tam nedívali.Vytrhnu jim to z ruky a řeknu trpce jenom "díky" Když ale potom zjistím že se dovnitř nejspíš dívali protože jejich komentář mě o tom přesvědčil : 'Hele,měla by sis svoje tampůnky hlídat víc,nebo se ti rozutečou do všech koutů' fajn,je mi mírně trapně ale nechci se nechat takhle ponížit, "a co je vám do toho co tam mám vy špióóóni???" "Nějak sem přeslech jakže se to jmenuješ..?" zeptá se Sírius a nejspíš čeká odpověď na stejné úrovni. "neříkala sem to vůbec takže nevím jak si se mohl přeslechnout dědečku" "Proč jako dědečku??" zeptal se nechápavě "protože dědkové bývají celkově blbý" řeknu a konečně se od nich odlepím a jdu dovnitř do hradu.
"Ahoj,ty seš tady nová že?" vyvalí na mě jedna holka když jdu do schodů. "Jo,kdo se ptá?" ""Jsem Lily,Lily Evansová" Představí se mi zrzka a usměje se potrhle. "Jo?aha,tak to seš ty" řeknu a podívám se na ni jestli je opravdu tak krásná jak Potter celou dobu tvrdil "Ty mě znáš?" "Ne" pokrčím rameny a potom jen dodám "Jen se o tobě zmiňoval James Potter po cestě" načež jí nejspíš svitne ale asi se k tomu už nechce vyjadřovat. "Hele,budeš zařazovaná stejně jako prvňáci takže jdi támhle dopředu k nim a řekni McGonagalové že tam jsi jo ?" řekne mi zrzka a ukáže dopředu k hloučku malých špuntů kteří se tam tlačí jeden přes druhého,fajn co mi zbývá ale já moc ráda děti prvního ročníku nemám.Přijdu tam a stará učitelka se na mě jen podívá a kývne a potom nechá Starého chlapíka (který se ,jak se dozvím,jmenuje Albus Brumbál) Aby se vypovídal a jediné co z toho mám je,že máme zakázané chodit na bůhví kolik míst.Co nejdřív je vyzkouším!
Skoro všichni malí špunti už odešli ke svým stolům a ted tady stojím jenom já a jeden malej kluk který se na mě dívá jak na nějaký zjev.No to sem tady jediný normální člověk že mám oblečení a ne jakési pláště?nejsem mnich! "Leona Reusová" řekne Mcgonagalová a pobídne mě rukou abych si sedla na židličku a nasadila mi na hlavu hnusnéj prašivej klobouk….který mluvící !! jejda… "Co si myslíš o svých rodičích potom co tě sem poslali?" zeptá se mě a já mu jen odpovím že "Spoustu věcí" "Hm…těžké,velice těžké…..ale dobře,máš před sebou velmi těžký rok plný překvapení,ať je to tedy …. NEBELVÍR" poslední slovo zařval přes celý sál a mě z něho bolí hlava,idiot jeden , nemám sebou paralen….
Jeden stůl začne tleskat tak usoudím,že tam patřím.Evansová na mě mává tak jdu za ní a ona mě stáhne vedle sebe "Budeš sedět se mnou?" zeptá se mě ale asi to byla jen řečnická otázka,páč se otočí na Pottera který sedí naproti nám a pořád něco mele o krásných očích které má jedině Lily. "Jé to seš ty!" řekl Sírius a ukázal na mě prstem. "neříkala ti matka že ukazovat prstem je neslušné?a jo,jsem to já a co jako?" snažím se ho nějak odpálkovat,ale asi se k ničemu nemá. "Ne neříkala,a mohla bys mi říct jakže se to teda jmenuješ?čekám na to už věčnost" "Tak to asi nemáš dobrou matku,a nevím na co by ti to bylo kdybys to věděl" Black už nestačí odpovědět protože Brumbál nám popřeje dobrou chuť a jen tleskne a na stole je hora jídla,čekám že by mě Sírius ještě otravoval ale on se pustí do jídla,Díky Bohu !!
Po večeři kdy se loudám a cestu do společensky si co nejvíc oddaluju potkám Brumbála který vypískne "No vida,právě vás hledám slečno Reusová,mohla byste jít se mnou?" ježiš,co sem udelala?dyt není ani deset!nebo tady je večrka dřív? "Jistě" snažím se být milá a jdu s ním.Posadí se Za svůj stůl a ja si sednu do jakéhosi křesílka a čekám co chce. "Tak,jak jistě víte od moudrého klobouku tak vás čeká rok plný překvapení,nějakým způsobem jsem se dozvěděl jedno co by vás mělo postihnout a upozorňuji vás slečno,že jakmile ta změna nastane musíte za mnou neprodleně přijít a oznámit mi to,ano?" bože co se stane ???? "No…dobře a co mě čeká?" "TO vám nemohu říct,přece jenom je to budoucnost která se velmi ráda mění podle našich činů" řekne a usměje se na mě. "Tak,to by bylo asi vše co jsem vám chtěl,ááá ještě něco tohle vám přišlo pozor je to těžké vypadá to na něco cenného" řekl a podal mi velký balík , fakt velký , a už se semnou rozloučil. U Balíku byla i cedulka s nápisem : Doufáme že se až tak nezlobíš nic strašného se přeci nestalo .Rodiče
No jistě,jestli se nic strašného nestalo tak zaprvé proč jsou tam podepsaní jako ,,rodiče" když jsou dávno rozvedení a zadruhé stejně to psal určitě jenom ten hajzl otec.
Přijdu do společensky kde ke mně hned přiběhne všudypřítomná Lily a táhne mě do pokoje. "Ale já tam nechci" bráním se ale moc mi to nepomáhá. "Máme pokoj samy no není to skvělý??" "Fakt?a ta třetí se nepočítá?" řeknu a ukážu na třetí postel hned vedle dveří. "No,tak dobře ještě jedna holka ale tu všichni považujou za blázna,takže sijí nevšímej jinak tě zabije,jednou to už udělala" "A jakože ještě není v tom,no v tamtom jak se tomu říká tamté věznici" "V Azkabanu?její otec má takový vliv že by tam nemusela i kdyby vyvraždila celý svět" "Ou,hezký,takže na tu radši nemluvit,hele moje postel je támhle ta" řeknu a ukážu na postel která se mi víc zamlouvá. "Dobře,co to máš?" zeptá se a ukáže na balíček co za sebou táhnu. "Nevim,je to od rodičů" řeknu a hodím to na zem. "Počkééj třeba je to něco úžasného" "Klidně to rozbal" řeknu páč se o to fakt nezajímám.Sednu si na postel a pozoruju Lily jak trhá papír a potom vytáhne….poočkat cože?....kytaru?....elektrickou kytaru…fakt? "Týýýjo kytara" hvízdne obdivně a vytáhne ještě spoustu kabelů kterým ona asi moc nerozumí. "Je to fakt kytara?" zeptám se jako kdybych měla halucinace. "Jo,ty hraješ?" zeptá se a zkoumá to. "Jo,pět let" řeknu a praštím sebou o postel s kytarou v ruce kterou objímám" Nová kytara!Úpně nová kytara!joooooo sem ten nejšťastnější člověk na světěěěě!!!........
Ráno se probudím v oblečení co sem měla včera a kytaru mám opřenou o zeď. "Dobré ráno" Řeknu přítomným když asi nikdo ještě v sedm ráno není vzhůru když je den volna.Protože je rekonstrukce něčeho co sem nepochopila tak máme dneska celý den volno.Jdu do koupleny div se toho odrazu v zrcadle neleknu a půl hodiny se tam zcivilizovávám,převleču se do něčeho čistého a jdu na snídani.Moc se nedivím tomu že je tady asi pět studentů i když učitelů asi celý počet. Sednu si na lavičku a na talířek si dám asi tak dva tousty a sáhnu si pro marmeládu když v tom mě někdo předběhne.Bože…proč idioti musí vstávat tak brzo?
"Ahoj" pozdraví a začne si mazat rohlík (mojí!!) marmeládou. "Ehm,dal bys mi tu marmeládu ?" "Ne" řekne a až co si namaže třetí rohlík a položí ho na talířek tak ji ke mně teprve přisune. "Díky,Siriusi" jejda ani nevím kde se ve mně ta pokora vzala,vy taky nevíte?. "Není zač,tak co jak ses vyspala?" "No…dobře,ty?" "Hm,taky" fajn pokec se Siriusem Blackem.Hodím do sebe poslední toast a popijim ještě čaj a přemýšlím proč mi rodiče poslali tu kytaru. "Hééj" "Co?" trhnu sebou "Mohla bys mi říct jak se jmenuješ?páč mě fakt nebaví ti říkat jenom héj,a ty nebo tytam" "Leona" řeknu a vstanu . "A můžu ti říkat.." "Nevím,měj se" a odejdu a je mi vcelku jedno jak mi chtěl říkat,podle jeho pověsti která se táhne po celém hradu to nemyslí vážně.
V pokoji sem si vzala kytaru a šla hledat místo kde bych si mohla zahrát pár písniček.Hledání za chvíli vzdám a opřu se o zeď někde,kde vůbec nevím kde to sem….Uslyším divný zvuk a zjistím že za mnou jsou dveře.Ale předtím tady nebyli nebo jsem na tom tak špatně?Vejdu dovnitř kde je to vybavené jako kdyby ta místnost věděla co mám v plánu.Zapojím kytaru a rozezním ji po jednom tónu.Ach jo miluju to když si zase můžu zahrát.
Nevím jak jsem tam dlouho ale už mě bolí prsty tak toho asi nechám.vezmu kytaru a jdu zpátky a po cestě potkám několik lidí kteří se na mě dívají jak jinak než jak na debila.
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Komentáře

1 Jul Jul | Web | 24. září 2008 v 20:30 | Reagovat

Super,moc se vám povedla,už se těším na další

2 Jamesshe Jamesshe | Web | 26. září 2008 v 17:51 | Reagovat

jo je to super kápa!!

3 nat nat | Web | 26. října 2008 v 15:44 | Reagovat

super kapitolka

4 nat nat | Web | 26. října 2008 v 15:50 | Reagovat

a ještě jsem vám chtěla říct že u mě na blobu máte řetězák

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama